Isrá a miʿrádž: noční cesta a výstup do nebes

Isrá a miʿrádž označují dvě části mimořádné cesty v životě proroka Muhammada ﷺ. Isrá znamená noční cestu z Mekky na požehnané místo ztotožňované s mešitou Al-Aksá v Jeruzalémě; miʿrádž znamená výstup do nebes. Korán zmiňuje noční cestu, zatímco hadísy — dochovaná podání o Prorokových slovech a zkušenostech — popisují výstup a ustanovení pěti denních modliteb. Časy modliteb tak připomínají událost, která je součástí každodenní muslimské praxe.

Co znamenají isrá a miʿrádž?

Korán říká, že Bůh vzal svého služebníka v noci z Al-Masdžid al-Harám, Posvátné mešity v Mekce, do Al-Masdžid al-Aksá, Nejvzdálenější mešity, jejíž okolí požehnal, aby mu ukázal některá ze svých znamení (Al-Isra 17:1). Muslimové tento verš chápou jako zmínku o noční cestě proroka Muhammada do Jeruzaléma.

Verš nepopisuje všechny části cesty. Výstup do nebes líčí hadísy. Někteří muslimové s ním spojují také vidění popsané v An-Najm 53:13–18, výklady těchto veršů se však liší.

Co se během cesty stalo?

Podání popisují cestu mimořádnou svou vzdáleností i tím, co Prorok zažil. Jednotlivá vyprávění se v podrobnostech liší; obvykle se společně uvádějí tyto události:

1. Prorok putoval v noci z Mekky do Jeruzaléma na Buráqovi, jezdeckém zvířeti popsaném v hadísech.
2. Vystoupil do nebes a setkal se s dřívějšími proroky, mezi nimi s Adamem, Mojžíšem a Abrahamem.
3. Bůh jeho společenství předepsal modlitbu. Původně šlo o padesát modliteb denně; poté, co Prorok požádal o snížení jejich počtu, jich zůstalo pět, s odměnou za padesát.

Vyprávění o modlitbách a snížení jejich počtu se nachází v Sahih al-Bukhari 349. Muslimům tak cesta nepřipomíná jen mimořádnou událost, ale i původ jejich každodenního uctívání Boha.

Proč je v tomto příběhu důležitá mešita Al-Aksá?

Korán označuje okolí cíle noční cesty za požehnané (Al-Isra 17:1). Ztotožnění tohoto cíle s mešitou Al-Aksá zasazuje Jeruzalém do cesty, která začíná u Posvátné mešity v Mekce. Pro muslimy má proto Al-Aksá hluboký náboženský význam.

Cesta také propojuje příběhy proroků napříč generacemi. Setkání s dřívějšími proroky v podáních o výstupu připomíná návaznost Muhammadova poselství na jejich poselství. Příběh tak není jen o dosažení vzdáleného místa: spojuje posvátná místa, životy proroků a uctívání Boha.

Jak s příběhem souvisejí časy modliteb?

Salát je předepsaná modlitba, kterou muslimové vykonávají v určených časech. V podáních o výstupu je její ustanovení zásadní událostí: počet padesáti denních modliteb byl snížen na pět. Muslimové se proto modlí pětkrát denně, nikoli padesátkrát, zatímco hadís uvádí odměnu za padesát modliteb (Sahih al-Bukhari 349).

Příběh má díky tomu význam i v běžném dni. Kdo si připomene miʿrádž, může na něj navázat svou modlitbou. Přesné časy modliteb pro svou polohu najdete na QiblaFind; před modlitbou vám pomůže také živý kompas směru k Mekce.

Kdy se isrá a miʿrádž odehrály?

Mnohé komunity spojují isrá a miʿrádž s nocí 27. radžabu, sedmého měsíce islámského kalendáře. Korán ani hlavní podání o cestě toto datum nepotvrzují. Učenci navrhovali různá data, takže 27. radžab je vhodnější označit za rozšířenou tradici než za jisté výročí.

V roce 1448 hidžry se očekává, že 27. radžab připadne na začátek ledna 2027. Islámský den začíná západem slunce a kalendářní datum se může lišit podle místa i způsobu určování začátku měsíce pozorováním měsíce. Místní datum si ověřte u důvěryhodného zdroje ve své komunitě nebo pomocí hidžrského kalendáře a převodníku dat.

Mají muslimové připomínat 27. radžab?

Názory muslimů se liší. Některé komunity pořádají přednášky, čtou příběh noční cesty nebo tento den využívají k povzbuzení k modlitbě a zamyšlení. Jiní učenci varují před tím, aby se 27. radžab považoval za ustanovený náboženský svátek nebo aby se této noci bez spolehlivých důkazů připisoval zvláštní způsob uctívání.

Je rozdíl mezi poučením z příběhu během celého roku a tvrzením, že se v určitý den musí něco vykonat. Praxe se liší také mezi sunnitskými a šíitskými komunitami džafarovské tradice. Pokud řešíte, jak datum připomenout ve své mešitě nebo doma, poraďte se s důvěryhodným místním učencem či imámem.

Časté otázky

Jsou isrá a miʿrádž jedna událost?

Jde o názvy dvou propojených částí jedné cesty. Isrá označuje noční cestu z Mekky do Jeruzaléma, miʿrádž výstup do nebes.

Mluví Korán o noční cestě?

Ano. Cestu od Posvátné mešity k Al-Masdžid al-Aksá uvádí Al-Isra 17:1. Mnohé známé podrobnosti, včetně setkání s proroky a ustanovení pěti modliteb, pocházejí z hadísů.

Uvádí Korán datum isrá a miʿrádže?

Ne. Korán pro noční cestu neuvádí kalendářní datum. Ačkoli je s ní často spojován 27. radžab, přesné datum zůstává sporné.

Proč se počet modliteb snížil z padesáti na pět?

Hadís popisuje, jak Prorok opakovaně žádal o snížení počtu modliteb, až jich zůstalo pět denně, s odměnou za padesát (Sahih al-Bukhari 349). Muslimové proto vykonávají pět denních modliteb.

Je pro noc 27. radžabu stanovena zvláštní modlitba?

Neexistuje zvláštní modlitba pro tuto noc, která by byla všeobecně přijímána jako ustanovená. Učenci se v názoru na připomínání tohoto data liší; na konkrétní praxi se zeptejte důvěryhodného místního učence či imáma.